Web je hotový a zaplacený. Za dva roky ale zjistíte, že bez původního dodavatele na něm nezměníte ani telefonní číslo, protože doména i hesla zůstaly u něj. Tohle se dá ohlídat při předání.
Jak vzniká závislost na dodavateli
Málokdy jde o zlý úmysl. Dodavatel registruje doménu na sebe, protože je to rychlejší, a placené pluginy kupuje na svůj účet. Hesla drží u sebe, protože web stejně spravuje on. Dokud spolupráce běží, nikomu to nevadí. Problém nastane, když se rozejdete, dodavatel přestane odpovídat nebo firmu zavře.
Nový dodavatel pak začíná tím, že hledá, kdo vlastně co vlastní. Někdy to vyjde draž než nový web.
Co chtít při předání
- Doménu vedenou na vás. Držitelem má být vaše firma nebo organizace, ne dodavatel ani jeho jednatel. Správu, tedy prodlužování a DNS, může dál dělat dodavatel.
- Přístupy ke všemu, na čem web stojí: hosting, administrace webu, databáze, FTP, DNS, e-mailové schránky. Předané písemně, ne jen nadiktované do telefonu.
- Zdrojový kód v archivu, ze kterého jde web znovu postavit. Bez hesel a bez interních poznámek, ty patří do přístupů.
- Licenci, která výslovně dovolí web upravovat komukoli, i jinému dodavateli.
- Dokumentaci: jak se web nasazuje, kde běží zálohy a jak se obnovují.
- Příručku pro lidi, kteří budou web upravovat, psanou pro ně, ne pro programátory.
- Licence placených pluginů a služeb na vaše jméno. Kde to nejde, aspoň seznam, co se platí a kdy licence končí. Proč na tom záleží, ukazuje článek o Elementoru Pro.
U webu pro školu jsme měli doménu vedenou na našeho jednatele. Před předáním jsme ji převedli na školu a do licence napsali, že web smí upravovat i jiný dodavatel a že škola dostane zdrojový kód.
Proč na licenci záleží
Web je z pohledu autorského zákona dílo, u kterého je potřeba vědět, kdo smí co dělat. U programu vytvořeného na objednávku zákon v § 58 odstavci 7 počítá s tím, že majetková práva vykonává objednatel, pokud se strany nedohodnou jinak. Když si dodavatel v dohodě práva ponechá, aby mohl kód použít znovu, je to v pořádku. Důležité je, aby vám v takové dohodě zůstalo právo web upravovat, i třetí osobou, a právo na zdrojový kód. Licence bez kódu je jen papír.
Do smlouvy o provozu a podpoře patří ještě jedna věc: co se stane při odchodu. Kdo a v jaké lhůtě předá data, zálohy a přístupy, když spolupráci ukončíte.
Jak si předání zkontrolovat
- Ověřte si ve veřejném WHOIS nebo u registrátora, kdo je držitelem domény.
- Přihlaste se sami do hostingu a do administrace webu. Ne přes dodavatele, ale svými údaji.
- Rozbalte archiv zdrojového kódu a zkontrolujte, že v něm nejsou hesla.
- Dejte příručku člověku, který bude web upravovat, a nechte ho podle ní změnit jeden text.
- Uložte přístupy do správce hesel, ke kterému má přístup víc lidí než jeden.
Pokud některý krok nejde, víte, co chybí, ještě dokud je dodavatel k zastižení.
Když web přebíráte po někom jiném
Postup je stejný, jen pozpátku. Začněte doménou, protože bez ní nic dalšího nemá smysl. Pak hosting a přístupy. Zdrojový kód u webu na WordPressu většinou leží na hostingu, u webu na míru ho bez původního dodavatele získat nemusíte. Proto ho chtějte dřív, než se rozejdete.
Kdy přizvat odborníka
Když přebíráte web a nevíte, co všechno k němu patří, nebo když chcete zkontrolovat, jestli jste při předání dostali, co jste měli. Projdeme domény, hosting, licence i kód a sepíšeme, co máte, co chybí a koho o to požádat.